KATALOG ODPADŮ

EKOLOGICKÁ ÚJMA

Naše společnost vykupuje plasty všeho druhu a využívá je ve vlastním zařízení tím, že je třídí, drtí, znovu třídí a drť příslušné velkosti zrna prodává zájemcům pro různé účely. Část takto upraveného odpadu dále zpracováváme na netradiční stavební směs. Požádali jsme o rozhodnutí, zda námi využitý odpad je při expedici i nadále odpadem či nikoli.

Dozorový orgán nám uložil pokutu za údajné porušení několika ustanovení zákona o odpadech. S některými výtkami souhlasíme, protože šlo o naše administrativní pochybení, jiná porušení zákona však odmítáme, neboť si nejsme nezákonného stavu při nakládání s odpady vědomi. Přes naše námitky uplatněné v průběhu správního řízení nám byla uložena pokuta za všechny delikty a to pokuta souhrnná, tedy jedna částka. A v žádné části rozhodnutí nebylo uvedeno, z jakých dílčích částek se skládá, tedy jaké částky byly jednotlivým údajným deliktům přiřazeny. Je takový postup dozorového orgánu správný?

Ve městech je běžným jevem, že někteří lidé probírají obsahy odpadových nádob a hledají v nich ještě jakkoli použitelné věci, které si odnášejí. Dopouštějí se tito lidé něčeho nezákonného?

Vytěžená pískovna, ve které se těží již mnoho desítek let, již dříve sloužila a slouží dodnes jako zařízení k ukládání vhodných odpadů. Platný provozní řád jich vypočítává jen omezené množství a jde o odpady inertního charakteru. Proto o takové úložiště nastal zájem v okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o odbahnění nedalekého rybníka. Rybniční sediment byl spolehlivě vzorkován a analyzován a ve většině vzorků byla nalezena dosti vysoká koncentrace arzenu. Začala proto odborná diskuse nad tím, jak vysoké koncentrace As je do pískovny ještě možné povolit.

Při stavební činnosti nakládáme často s větším množstvím materiálu, který je vytěžen při zemních pracích, a nejsme si jisti, zda jde o odpad či nikoli. Názorů na to, jak je třeba s výkopovým materiálem zacházet, slyšíme kolem sebe celou řadu a zdá se, že ani úřady v tom nemají zcela jasno.

Provozujeme kompostárnu jako zařízení k využití odpadů. V PŘ je uveden mimo jiné seznam odpadů, které je možno do kompostárny z technologických důvodů přijímat. Do kompostárny přijímáme ale i jiný materiál, který nemá charakter odpadů a který používáme na kompostování. Jde konkrétně o piliny, dřevěnou štěpku, slámu a zeminu. Při dozorové akci nám bylo vytknuto, že tyto materiály ve smyslu provozního řádu neevidujeme, tím ho porušujeme a byla nám uložena pokuta.

Jako zařízení pro sběr a výkup odpadů jsem využíval zpevněnou plochu patřičně vybavenou pro zamezení úniku odpadů do životního prostředí. Na této ploše jsem dočasně skladoval rovněž sekundární odpady, které vznikaly při mé podnikatelské činnosti nakládání s odpady v jiných lokalitách. Na skladování těchto sekundárních odpadů jsem měl souhlas příslušného úřadu, na sběr a výkup odpadů jsem na toto zařízení souhlas neměl - vadnou organizací mé činnosti jsem tuto povinnost opomenul. Za toto opomenutí mně byla uložena pokuta, ale nikoli podle § 66, odst. (3), písmeno e), ale podle § 66, odst. (4), písmeno b). Podle mne jde o vadnou právní kvalifikaci - jaký na to máte názor?

Jezdím s naším autem pravidelně do myčky, protože to je rychlé a výsledek většinou dobrý. Stane se ale, že potřebuji auto umýt jinde, třeba na chatě nebo jen narychlo, když jsem jel pár kilometrů za traktorem, který neměl právě čistá kola. Smím to udělat tak, abych neporušil nějaký předpis, asi vodní zákon?

Po vykácení části lesa  jsem povinen plochu opět zalesnit. Půda je velmi kamenitá a málo úživná a chci ji zlepšit rybničním bahnem z rybníka. Evidovat sedimenty jako odpad a podstoupit všechny nutné administrativní povinnosti nám připadá zbytečné a chceme při akci využít § 2 zákona o odpadech, který některé komodity z působnosti zákona vyjímá. Nejsme si však jisti, zda se na náš případ dá toto ustanovení použít.

Potřebujeme dobývací prostor cihlářských hlín rekultivovat, což v první fázi znamená ho zavézt vhodným materiálem. Tento materiál bude mít především charakter obchodního zboží, ale částečně půjde o inertní odpad. Na základě řízení u příslušného úřadu ochrany ŽP máme souhlas s provozem zařízení podle § 14 odstavec 1 zákona o odpadech. Slyšíme však i názory, že je to zbytečné, že jde o odstavec 2. Jaký je Váš názor?

Jsme stavební organizací využíváme institut vedlejšího produktu, který byl do zákona o odpadech před časem zaveden. Kromě stavebních prací provádíme také demoliční činnost, při které jsme narazili na nejistotu jak dokladovat poslední podmínku uvedenou pod písmenem d), totiž zajistit při dalším použití soulad se zvláštními právními předpisy, tedy na otázku odpovědnosti. Ne každý materiál z demolic totiž zpracujeme sami, část hodláme i předávat jiným osobám.

Jsme společnost, která se mimo jiné zabývá rozebíráním a recyklací elektrotechnických přístrojů a součástek z nich. Dodané již nepoužitelné výrobky, jejichž původ je různý, rozebíráme, získané součástky nebo jejich části třídíme a výsledný materiál prodáváme dál. Při této činnosti nám vzniká i odpad, který předáváme k odstranění oprávněné osobě. Část přístrojů a materiálů přebíráme v režimu odpadů, část jako obchodní zboží. Na toto obchodní zboží máme od dodavatelů dodací listy s popisem komodity a faktury s finančním vyjádřením. Při dozorové činnosti v naší provozovně tvrdila Česká inspekce životního prostředí, že odpadem je podle vzhledu všechno, tedy i to, co jsme nakoupili jako obchodní zboží. S částí materiálu jsme proto podle jejich názoru nezacházeli podle regulí zákona o odpadech a uložila nám za to pokutu. Je takový postup oprávněný?

Tuto otázku jsem si položil v okamžiku, kdy mně přišel mailem soubor otázek od studentky, která zpracovává na katedře práva bakalářskou práci na téma Legislativa odpadového hospodářství v ČR. Přiznám Otázky mně připadaly do té míry „signifikantní", že jsem se rozhodl o ně a odpovědi na ně se čtenáři podělit.

Při práci v laboratoři vznikající roztoky chemikálií vyléváme do výlevky, která je napojená na běžnou městskou kanalizaci. Postupujeme v souladu se zákonem o odpadech?

Při kontrole zjistila inspekce administrativní nedostatky při nakládání s odpady. Konkrétně jsme v rozporu s platným provozním řádem zařízení pro nakládání s odpady s nimi nakládali i jiným způsobem, který provozní řád nezahrnoval. Nový provozní řád byl ve schvalovacím procesu - probíhalo správní řízení, které bylo úspěšně ukončeno teprve několik dní po uskutečnění kontroly. Za toto pochybení nám byla uložena pokuta. V jejím odůvodnění bylo kromě popisu skutečností i hodnocení, ve kterém se uvádí, že jsme svojí administrativní chybou ohrozili životní prostředí. Považujete takovou argumentaci za správnou?

Při stavbě komunikací chceme použít jako podkladový materiál nikoli klasické lomové kamenivo, ale rozdrcenou stavební suť, kterou jako stavební firma získáme na jiné stavbě, kterou provádíme nedaleko. Technické vlastnosti tohoto náhradního materiálu vyhoví projektovým požadavkům. Vyskytly se názory, že uvedené použití suti je jejím užitím na povrchu terénu a bude proto nutné dokladovat její kvalitu podle Vyhlášky 294/2005, která se týká odpadů. Byl by takový požadavek úřadů oprávněný?

Naše společnost podniká v odpadech mimo jiné tím, že některé vytříděné případně i upravené složky odpadu vykupuje a následně skladuje tak, aby využila cenových pohybů na straně dodavatelů i odběratelů pro tvorbu zisku. Délku skladování odpadů nelze předem stanovit. Jednou z nedávných novel  zákona o odpadech došlo ke změně v definici skladování odpadů a to tím, že byly stanoveny maximální možné lhůty. Obáváme se, že tato změna může mít negativní vliv na naše podnikání.

Při zpracování řepy v cukrovaru zůstává po jejím umytí značné množství zeminy. Je tento materiál vedlejším produktem nebo odpadem se všemi důsledky, vyplývajícími ze zákona o odpadech?

Společnost uspěla ve výběrovém řízení na odbahnění rybníka. Podmínkou zadavatele bylo, že rybník se bude odbahňovat „na vodě" tedy nikoli jeho vypuštěním  s následným vyschnutím a vytěžením bahna. Technologií bude čerpání bahna ze dna sacím bagrem, oddělení tuhé části odstředivkou a uložení na skládku a vrácení tekuté části do rybníka. Při vyřizování potřebných povolení jsme narazili na nejistotu, jaký právní statut ta kapalina vlastně má a o co tedy máme žádat.

Smí Vám (soukromé osobě) Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu za porušení odpadových předpisů?

Nebezpečné vlastnosti odpadů a jejich hodnocení je dlouhodobě poněkud nejasná oblast, která navozuje četné otázky. A odpovědi na ně, případně praktická aplikace příslušných ustanovení v praxi, mívají do dokonalosti obvykle daleko. Obdržel jsem nedávno dva dosti podobné dotazy, na které se pokusím ve dvou dílech mého seriálu odpovědět.

Naše společnost montuje okna a dveře po celé republice. Součástí dodávky je i vybourání starých oken, která jsou obvykle dřevěná. Stává se, a nikoli výjimečně, že nám tento materiál na skládku odmítají vzít s odůvodněním, že jde o biologicky rozložitelný odpad, který se na skládku přijímat nesmí.

Jsem pověřenou osobou pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle zákona o odpadech. Již delší dobu mám spory s dozorovými orgány, které kritizují kvalitu mé práce. Spor se postupně  soustředil  na výklad toho, jak lze vlastnosti hodnotit úsudkem. Jsem toho názoru, že příslušné odstavce ustanovení § 6 a § 8 č.376/2001 nejsou v této věci v souladu. Jaký na to máte názor?

Jsme uživateli ČOV pro likvidaci odpadních vod s ropnými látkami, která je současně zařízením podle § 14 (1) zákona o odpadech pro nakládání s odpady  s kapacitou větší než 10 tun nebezpečných odpadů denně. Požádali jsme proto o vydání integrovaného povolení podle příslušných předpisů. Při správním řízení jsme narazili na dva problémy. Prvním je požadavek na rekolaudaci zařízení, druhým požadavek na získání souhlasu s mícháním nebezpečných odpadů. Oba požadavky nám připadají nadbytečné - prosíme o Váš názor.

Porušuje provozovatel zařízení ke sběru a výkupu zákon v případě, že přebírá od fyzických osob za úplatu nebo bezúplatně (tj. nejedná se o výkup odpadů) části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona o odpadech?

Drobný podnikatel se dopustil porušení zákona o odpadech, neboť nevedl evidenci odpadů. Jiné nedostatky nebyly kontrolním orgánem zjištěny. Přesto bylo zahájeno správní řízení a byla uložena pokuta. Pokuta nebyla velká, ale považuje takový postup za nesprávný.

Požádali jsme příslušný orgán o prodloužení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady. Řízení bylo úřadem zastaveno s odůvodněním, že s naší společností je vedeno řízení podle zákona o integrované prevenci. Jsme přesvědčeni, že naše výroba nespadá do žádného z bodů přílohy zákona o IPPC. Příslušný orgán má názor opačný, vedl s námi sankční řízení a  uložil nám pokutu, proti které jsme se také odvolali. Je možno za těchto okolností zastavit řízení?

Naše společnost přebudovala část staré kotelny na moderní provoz na spalování biomasy. V podnikatelském záměru, který byl podrobně popsán projektovou dokumentací a formalizován patřičnou sadou povolení veřejné správy,  jsme od počátku počítali s tím, že popel bude využíván jako hnojivo. Kotelna je v provozu a my jsem s popelovinami v závěru ověřovacích hnojivářských zkoušek, které budou zakončeny certifikačním řízením. Veřejná správa vyjádřila v této fázi procesu názor, že jde o odpad, se kterým musíme zacházet podle zákona o odpadech, což logicky neděláme. Úřady nám za naše jednání hrozí  pokutou. Je takový postup možný?

Krajský úřad jedním správním rozhodnutím zrušil své rozhodnutí, kterým v minulosti vydal souhlas k provozu zařízení a současně vydal souhlas k provozu prakticky stejného zařízení na stejné adrese stejnému provozovateli. Jde v takovém případě o zánik zařízení, kterému byl udělen původní souhlas a vzniká zařízení nové, jehož provoz je současně  povolován, nebo lze na celou záležitost pohlížet jako na jakési kontinuálně provozované zařízení, u kterého se pouze změnily podmínky provozu? Jaké povinnosti, jako právní důsledky takového rozhodnutí, vyplývají pro provozovatele takového zařízení v souvislosti s odstavci 3 a 6 § 39 zákona o odpadech.

Zařídili jsme si do závodu pro zaměstnance automat na kávu. Použité kelímky byly odstraňovány s ostatními běžnými odpady. Dozorový orgán nám tuto praxi vytknul a uložil nám pokutu. Jednal správně?

MŽP na podnět ČIŽP hodlá zahájit správní řízení o odejmutí pověření pro údajné neplnění postupů stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Taková  tvrzení jsou  obsažena ve znaleckých  posudcích  znalce z oboru odpadů, které si nechala vypracovat ČIŽP. Znalec, který posudky vypracoval, je rovněž pověřenou osobou a a tím i konkurencí. Je takový postup možný?

Společnost zrekonstruovala zastaralou plynovou kotelnu na kotelnu pro spalování biomasy. U u odborné firmy hnojivářské zajistili zkoušky, požádali o registraci a uspěli. Nyní je společnosti úřady ochrany ŽP vytýkáno, že do doby registrace popela jako hnojiva s ním formálně nezacházeli jako s odpadem. 

Při sanační akci jsme likvidovali odpadní vody znečištěné nebezpečnými látkami, vzniklé při úniku uhelného dehtu ze skladovacích nádrží do jímek. Šlo o srážkové vody, které se v těchto jímkách znečistily vyluhováním některých složek dehtů. Tyto odpadní vody skončily na speciální čistírně odpadní vod. Dozorový orgán došel k názoru, že nešlo o odpadní vody ale o odpady a vytýká nám, že jsme při nakládání s nimi  nepostupovali podle zákona o odpadech. Je to názor správný?

S ohledem na můj typ podnikání jsem podle zákona o odpadech ve své firmě ustanovil odpadového hospodáře. Setkal jsem se ale s názorem, že odpovědnosti se jako statutární orgán stejně nezbavím. K čemu je potom takovýto institut dobrý?

Úřad v osobě konkrétního úředníka nerespektuje svými úředními kroky pravomocné rozhodnutí jiného úřadu, který je ze zákona pro rozhodnutí věcně a místně příslušný. Je to porušení zákona o odpadech?

Při sanačních pracích jsme postupovali podle schválené projektové dokumentace. Po skončení akce nám dozorový orgán, který se k dokumentaci souhlasně vyjadřoval, jeden náš postup vytkl jako nezákonný a zahájil s námi správní řízení. Je to možné?

Stává se firma vlastníkem odpadu (a tím na ni tedy "padají" povinnosti k tomuto odpadu), pokud jej pouze přemísťuje od původce k zpracovateli?

V různých krajích se k potřebě povolovat mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů, tedy dávat souhlas k provozu podle § 14 odst. 1 těchto mobilních zařízení, stavějí různě. Někde takové zařízení povolují, jinde tvrdí, že to není nutné. Jak to tedy je?

Článek řeší otázku z oblasti nakládání s odpady.

Některé výrobky potřebné pro naši podnikatelskou činnost dovážíme ze zahraničí a to jak ze zemí EU, tak i ze zemí ostatních. Vratné obaly vracíme při dalším nákupu, ostatní likvidujeme jako obalový odpad v souladu se zákonem o odpadech. Jsme v tomto případě podle zákona o obalech č.477/2001 Sb. osobou, která uvádí výrobky na trh a vztahují se proto na nás evidenční a další povinnosti dané tímto zákonem?

Supermarket má se svými dodavateli zboží (například potravinářského) dohodu o odebrání zpět prošlého či poškozeného zboží. Musí mít tito dodavatelé oprávnění nakládání s odpady?

V závodě neprojde určitá část výrobků výstupní kontrolou. Takové výrobky jsou v technologickém procesu rozebrány, některé jejich části znovu použity a jiné, opakovaně nepoužitelné,  skladovány a následně odstraněny jako odpad.  Je správný názor některých úředníků, že je  třeba s nestandardním výrobkem zacházet jako s odpadem již ve fázi, kdy neprojde výstupní kontrolou?

Používání odpadů ve výrobě nebo jako nových výrobků

Koupil jsem si od správce konkurzní podstaty v dražbě  opuštěnou továrnu. V budovách byly hromady zbytků všeho druhu. Inspekce usoudila, že jde o odpad a uložila mi pokutu. Necítím se vinen. Nepořádek, se kterým jsem nemovitosti koupil, navíc nebyl uveden jako předmět dražby a převodu majetku. Jak je to správně?

Článek tentokrát řeší problematiku v oblasti stavebních a demoličních odpadů. Pravidla jejich předávání a přebírání. Komu lze tyto opdpady předat? Kdy dochází k převedení vlastnictví a tím i k přechudu povinností polde zákona o odpadech?

Budeme měnit vozový park. Některá vozidla nejsou v technicky udržitelném stavu a budeme je proto likvidovat. Zákon o odpadech, který stanovuje podmínky takové likvidace, je však vykládán různě a známe případy, kdy jim v příslušném zařízení odmítali vzít neúplná vozidla s tím, že případné díly, které si potřebují ponechat, si mají od nich odkoupit zpět. Jaký je Váš názor?

Dále uvedený text je pokračováním a dokončením pojednání o polychlorovaných bifenylech (PCB), jehož první část vyšla v minulém článku.

Jedním z problémů průmyslové ekologie je způsob nakládání s PCB či zařízeními, která PCB obsahují, obsahovala či obsahovat mohla. První část.

Neutralizační stanice zpracovává jak odpadní vody i tekuté odpady. Výsledná kapalina je jako odpadní voda  vypouštěna do recipientu. Vyskytly se názory, že pokud musíme pro technologii zpracování (čištění) tyto vody či odpady před vstupem do reaktoru ředit, potom ve smyslu NV 61/2003 Sb., neplníme emisní limity. Protože podle  zákona o odpadech je ředění zakázáno, prosíme o názor a vysvětlení.

V EKOnovinách vznikla nová rubrika, v níž budete každý měsíc nalézat příspěvek na některé téma, které zajímá všechny, kteří jakkoli přicházejí do styku s ochranou životního prostředí. Především potom ty, kteří mají ochranu ŽP jako své zaměstnání a pro které jsou EKOnoviny určeny především.

Pronajali jsme si technologické  zařízení, které bylo zkolaudováno na čištění odpadních vod a likvidaci dalších tekutých materiálů. Chceme je provozovat pro čištění odpadních vod a pro likvidaci tekutých odpadů. V obou případech půjde o externí dovoz. Úřady po nás chtějí rekolaudaci. Je to požadavek oprávněný?